Nipucha ,nipira. Idi k čortu. :D

28. dubna 2011 v 6:57 | Kirkenitida Van der Wampire |  Můj svět :D (2011)
Ve středu mě táta zavezl do Kostelce na přijímačky na Lyceum. Byla jsem hodně nervozní. Pokaždý ,když tam přijedu ,tak mě překvapí vybavení školy a venkovní dvorek ,který stojí jakoby uprostřed.

Sedla jsem si vedle kluků od nás ze třídy a začali jsme se vybavovat i s holkama ,co seděli před náma. Terka mi dala takový krásný žlutý kamínek. Prý pro štěstí. V tu chvíli jsem se musela pousmát. Štěstí , jo to bych teď potřebovala. Po chvíli přišli dva učitelé (pro všechny měli ledové tváře a na mě se furt usmívali, divné?) a rozdávali nám postupně testy a rozsadili nás po dvojicích. Seděla jsem úplně vzádu v rohu s jedním blonďákem. Proč ho posadili vedle mě? Dostali jsme ,jako první test z matematiky a on si to ani né za 20 minut měl. Já tam u toho sedím , rovnice ,které mi normálně vycházejí a mám z nich jedničky, mi najednou nevycházejí, vypadávají mi některé vzorce z hlavy. ,,Aáá ,vždyť já vím ,jak to je ,jen si vzpomenout!"
Nakonec se špatnou předtuchou už musím odevzdat test ,jako každý. Následuje přestávka ,kdy se se spolužáky procházím po škole a furt se přitom sama sebe ptám ,jestli sem vážně chci v září nastoupit.
O půle znovu usedáme do lavic a ten tokrát vyplňujeme češtinu. Ta byla lehká. Jen dávat pozor na zadání ,jelikož se tam neustále opakovalo: Najdi větu bez chyby ,pak zase s chybou a takhle se to neustále střídalo. Bylo to jen pravopisko ,to mi jde. Ale z toho ,jak se to střídalo a já si to furt opakovala ,jsem se málem zbláznila! Konec. Mám to. A tentokrát stejně ,jako ten kluk.. Mmm aspoň z češtiny mám skvělý pocit.

Usedám zpátky do auta a jedeme domů. Upírám svůj zrak dopředu a vůbec se nehýbu. Poprví ,co jsem dostala takový výpadek. Všechno kolem mě zmizelo a to i všechny mé myšlenky.
Navečer jsem si udělala dvě rovnice a koukla na něco z literatury.
Nadruhý den jsem vztávala a připravovala se na přijímačky z gymplu. Nikdy jsem nedostala takovou klepavku rukou :D ,chtělo se mi zvracet a málem se mi roztříštila hlava tou nervozitou. Gympl je hned vedle ,takže jsem mohla jít pěšky. Když jsem se našla na seznamu a došla do určené třídy ,tak mě překvapila většina známých tváří lidí ,co dělali zk. na lycko. Sedla jsem si do zadu. Tentokrát jsem se bavila s neznámýma holkama. Celkem jsem se odreagovala, pak přišla taková černovlasá ženská ,co tam učí tělocvik. Rozsadila nás a rozdala složky ,které jsme měli zepředu vyplnit a vkládat do toho testy. Už jsme to měli a najednou se nás ta paní zeptá: ,,Tak co, budete psát diktát? Chcete psát diktát? Aáá určitě budete psát!" Všichni na ní koukali a já si v duchu říkala ,že oni by snad měli vědět ,co budeme a ,co nebude psát. :D Patnáct minut jsme tam seděli a čekali. Udělali to snad naschvál? Málem jsem tou nedočkavostí mohla začít rýt do lavice ,ale nakonec přišla další učitelka a vyměnila se s tou černovlasou. Napsali jsme diktát. Ten se mi celkem povedl ,ale druhé pokračování testu z češtiny jsem nestíhala. Bylo to lehké , některé až moc ,ale prostě málo času! Zase přestávka. Jdu na chodbu ,kde na mě už čekají spolužačky. Všichni nadáv áme ,jak jsme to zkazili.
Nakonec příjde matika. Rovnice a další kničemupotřebující příklady a úlohy jsem vypočítala hned a tak lehce. Žádný problém.
Odpoledne se stavil Prokop. Povídali jsme si. Když přišla máma chtěla už se kouknout na výsledky,ale mě se nechtělo. Věděla jsem ,že mě nepříjmou. Tak jsem našla webové stránky a koukám na čísla. ,,Bože můj,"vydechnu. Na lyceu jsem z 51 DESÁTÁ! Berou třicet ,takže jsem přijatá! Kouknu na gympl. A nestačím se divit ,tam jsem ze 109 PĚTAŠEDESÁTÁ! Berou 60 a jestli podám návratku a pět lidí se odhlásí ,tak jsem tam také přijatá! UUúúhů! Ale furt mi to neleze do hlavy. Učila jsem se jen dva dny před přijímačkami a čtyři soboty jsem jsem byla na čtyři hoďky v gymplu ,aby nás připravili na přijímačky a i tak jsem se tam nic nového nedozvěděla. Tak nějak se mi tomu prostě nechce věřit ,ale je to skvělý pocit :)


Tedˇse jen rozhodnout mezi Ekonomickým lyceem,gymplem a obchodní akademii. Obchodnu škrtám rovnou, takže mi zbývá EL a GM. Těžké rozhodování :/

Mimochodem zkoukli jsme s Tarasem poslední díl Saw. Sedmičku. A musím říct , že mě ohromila! Jen , všimli jste si ,jak tam skoro v každým díle lítají na zem střeva??


Doufám ,že jste se všichni dostali kam jste chtěli. :) Kirki
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Monroe Sawyer Adelaine Monroe Sawyer | Web | 3. května 2011 v 22:57 | Reagovat

Gratuluju. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.